Vše to začalo v sobotu ráno, kdy jsme se sešli na brněnském hlavním nádraží. Rodiče nám předali své ratolesti a po zakoupení lístku jsme se vydali na nástupiště. Stěží jsme se nacpali do sobotního přeplněného vlaku. Hordy trampů, cyklistů a turistů vyráželo na špacír a nebylo se proč divit. Čekal nás prosluněný víkend.

V Kralicích nad Oslavou jsme vystoupili. Rozdělili si do batohů erární jídlo a po silnici se vydali do lesů v údolí Oslavky. Po cestě jsme si pochutnali na třešních v aleji za Březníkem a osvěžili se chladnou vodou z Bumbálka před Březníkem.

Okolo 2. hodiny odpolední jsme po místy křivolaké a mokré cestě dorazili do Štroblcampu, místě, kde stojí chata známých od naší Pepís. Bohužel již byla zabraná mladým Houbou a jeho kamarády a tak jsme jen poobědvali sekanou s chlebem a hořticí, popili limonád, usušili mokré a navlhlé a vydali se rozbít tábor na protilehlý břeh, na Kančí louku, na flek kde jsme s dětmi stanovali i při loňském výletě do údolí.

Postavili jsme stany (někteří z nás u toho znova maturovali), připravili dřevo na oheň, zahráli pár her a děti si poté vydupali koupání. Čvachtali se až do 17 hodin, kdy se i s dohlížejícím Karasem vrátili do tábora, kde už na ně čekalo suché oblečení a skoro hotová svačinka - salátová okurka. Zahrálo se dalších pár her, doladilo se bydlení a se soumrakem se rozdělal oheň, který nás měl hřát až do noci a též nám pomoci připravit večeři, špekáčky s hořticí a chlebem. Na těch jsme si skoro všichni pochutnali, jen Příšera dělal drahoty a jeden buřt svým neopatrným zacházením trochu zkazil. Nasyceni a napojeni jsme chvilku po večeři ulehli do svých spacáků, někteří do stanu, nekteří pod širák. Na kytaru se totiž nehrálo, protože nám naše Pepís zůstala v Líšni s autoškolou a s cukříky :'-(.

Neděle pro nás začala v 8 hodin. Karas již měl rozdělaný oheň a Stoupa se s dětmi hodlal rozcvičit. Protáhli si těla, ruce a nohy a po snídani - chleba se sýrem a okurkou - jsme se dali do drobného poklízení tábořiště a hraní několika her. Na 12. hodinu jsme měli naplánovaný oběd a tak jsme vyslali Báru, aby šla pohlídat děti u dalšího čvachtání, zatímco jsme my, tedy Karas a Stoupa, plánovali nedělní program.

Když se děti po hodině vrátlily, vařila se už voda na oběd - na vrtule s kakaem. Na druhý pokus se nám podařilo uvést ne-tolik-slanou vodu do varu a tak jsme si oběd vychutnali až okolo půl druhé. Při vaření oběda se k nám přidali i kolemjdoucí výletníci z Třebíče na opečení několika buřtů. Poté se s námi s "ahoj" rozloučili a pokračovali si po svých. My jsme si umyli ešusy, poklidili tábořiště, udělali několik závěrečných fotek a hurá zpátky do Kralic na vlak. Cesta uběhla docela rychle, i když někteří díky horku málem padli :-). Vodárna za Březníkem tentokrát přišla více vhod než kdy jindy. Osvěženi jsme dorazili na nádraží půl hodiny před naším 17:16 vlakem. V nedaleké osvěžovně jsme si zakoupili něco málo drobností a pochoutek, udělali ještě pár fotografií, rozdali tatranky a výhry za výlet a nastoupili do vlaku, který nás odvézl domů, do Brna.